Divadlo

Na rohu ulice
stažená roleta.
Tam, kde jsi svoboden
chodíval po léta
s radostí ze života.
Teď zní jak prázdná nota,
hrudník je proboden
v prostředku nejvíce.
Poznáváš v kolemjdoucích
zbloudilé obrázky
v tom ranním nečase.
Víš, že je načase
odhodit oblázky
a vžít se realitě.
S pokojem v jednom bytě
s pastory vševědoucích
začínáš unikat
ve volnu do éteru.
V ulici čpí pach téru,
začíná pronikat
i vůně podzimu.
Radnice začala
svobodně podnikat
přípravy na zimu
při zpěvu tra la la.
V kanclíku u přístěnku
odevzdáš umístěnku,
dostaneš razítko
a k němu místo přidělené.
Platem je číslo vydělené
a grafem pravítko.
Vyslechneš pokyny,
dostihy a sázky
a pak už nafasuješ
balíky – na nich pásky.
Na fotce bikiny
a v ruce dvakrát
dvě stě kilo.
Rukávem nahrazuješ
akorát
to, co zbylo.
Dlaně ti rozřežou,
 než dojdeš ke stanici
u mostu na Štvanici,
kde ses stal předsedou
ve vlastní školní třídě.
Nač líčit tenhle příběh
- skončila hostina,
cesta je v polovině,
když už jsi s nimi vyběh
- divadlo začíná!